Archív kategorií: Ochrana zvířat
Stěhování zvířat
Zvířata se během roku pravidelně stěhují. V našich zeměpisných podmínkách se zvířata stěhují směrem k pólu, tedy na sever. Měnící se klimatické podmínky během roku se totiž projevují změnami ve skladbě rostlinstva, které slouží mnoha druhům jako potrava. Proto se býložravci musejí stěhovat za další čerstvou potravou. Tím pádem se musejí přestěhovat i masožravci, kteří se těmito býložravci živí. Díky změně klimatu, kdy se jižní části stále více oteplují, se mnohá zvířata, která k nám často ani nezavítali rovnou stěhují na naše území. Můžeme tedy na území jižní Moravy sporadicky spatřit i šakali. Stěhují se sem nové druhy ptáků, pro které je na jihu již příliš horko a nebo tam nemají dostatek potravy.
Přesunují se sem i nové druhy hmyzu, s tímto faktorem souvisí i zvýšená možnost nákazy exotickými chorobami. U sudokopytníků v Evropě byla již objevena horečka, které se předtím vyskytovala pouze v Africe. V Itálii se již klade velký důraz na výskyt tygřího komára, který může přenášet encefalitidu a horečky. Tento druh komára se objevil v roce 2001 i v oblasti Švýcarska. Přehled o nových nemocech spojených se stěhováním zvířat má státní veterinární správa. Proto je velmi důležité sledovat dovoz hospodářských i chovných zvířat z cizích oblastí. Takovou oblastí může být v poslední době Krymsko. Zvířata sem mohou přinést konžskou horečku, které je přenášena klíšťaty a komáry. Touto horečkou se mimo zvířat mohou nakazit i lidé.
Proto se před vstupem do Evropské unie musejí důkladně vyšetřit sudokopytníci. Tato zvířata musejí být ošetřena proti klíšťatům a nebo se musejí dát na 21 dnů do izolace. Zkrátka a dobře přirozené i umělé stěhování zvířat s sebou nese řadu rizik, které není radno zlehčovat a nebo přehlédnout.
Chráněná zvířata
V tomto článku se budeme zabývat chráněnými zvířaty, které žijí v našich lesích. Prvním z nich je rys ostrovid. Jeho latinské jméno je Lynx lynx. Rys je nejaktivnější v noci a v podvečer. Ve dne se rád sluní na vyvýšených místech, Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř, kterou rozená až na půl kilometru. Pokud jej potkáte ve volné přírodě, nemusíte se bát, protože rys je velmi plaché zvíře. Žije samotářským živote, pečlivě si hlídá svoje teritoriu proti ostatním samcům. Dovolí pouze když se jeho teritorium překrývá s opačným pohlavím. Mláďata se rodí na začátku léta a jsou kojena celý rok.
Postupně se osamostatňují, ale na svou vlastní cestu se vydávají kolem třetího roku života, kdy za novým teritoriem urazí i třicet kilometrů denně. Dalším ohroženým druhem u nás je netopýr ušatý. Netopýr přežívá v kmenech starých stromů, odkud se vydává na lov pouze v noci. Má poměrně široká křídla, díky kterým může velmi dobře manévrovat v prostoru. Svoji kořist hledá někdy pouze pomocí sluchu. Sbírá hmyz, pavouky, mouchy, moly a chrobáky ze stromů. K orientaci využívá jako ostatní druhy netopýrů echolokaci. Vysílá ultrazvukové vlny, které se odráží od okolních překážek. Podle rychlosti jejich návratu pozná jak daleko jsou překážky vzdáleny. Pro lidské ucho jsou jeho frekvence neslyšitelné. Jeho latinské jméno je Plecotus auritus. Dalším chráněným zvířetem v našich lesích je puštík bělavý, latinsky Strix uralensis. Tento tvoreček byl považován již v první polovině dvacátého století za vyhynulý druh.
Je to původní šumavský obyvatel. Dnes zde žije asi dvacet párů, které se živí veverkami, čolky, hmyzem, drobnými ptáky a hlodavci. Jejich peří je velmi husté a měkké. Díky tomu je jejich let velmi tichý a umožňuje přiblížení se ke kořisti. Hnízdí ve starých kmenech nebo opuštěných hnízdech jiných dravců, které si pečlivě brání před vetřelci. Loví v podvečer a v noci, v době mláďat jej zahlédnete i přes den.
Ohrožené druhy zvířat
V České republice jsou kriticky ohrožené druhy zvířat chráněny pomocí zákona o ochraně přírody a krajiny. Nejvíce ohrožených druhů v Česku je mezi bezobratlými. V červeném seznamu české republiky je uvedeno 6 436 druhů zvířat. Mezi nejvíce kriticky ohrožené savce patří kočka divoká, medvěd hnědý, netopýři, plch zahradní, sysel obecný vlk obecný a další. Velmi mnoho je kriticky ohroženého ptactva. Patří sem orel křiklavý, mořsky a skalní. Také sokol stěhovavý, volavky červená, puštík bělavý, strnad luční, tetřev hlušec, luňák červený a mnoho dalších. Kriticky ohroženými plazy jsou ještěrka zední, zelená, užovka podplamatá a stromová.
Také zmije obecná a želva bahenní. Místa na seznamu kriticky ohrožených obojživelníků jsou blatnice skvrnitá, čolek dravý, hranatý a karpatský. Ropucha krátkonohá, skokan ostronosý a skřehotavý. Kriticky ohrožené druhy ryb jsou drsek větší, hrouzek kesslerův, mihule potoční a ukrajinská a sekavčík horský. Dalšími kriticky ohroženými druhy našich potoků a řek jsou štír kýlnatý, rak kamenáč a rak říční a bahenní. Přehled stupňů týkající se ohrožení druhů má sedm úrovní. Nejhorší je status vyhynulý, dále je vyhynulý v přírodě, což znamená, že poslední jedinci žijí v zajetí.
Následuje kriticky ohrožený druh, poté ohrožený druh. Dalším stupněm je zranitelný, následuje téměř ohrožený a málo dotčený . Tato stupnice platí od roku 2001 podle červeného seznamu IUCN.
Útulky pro opuštěná zvířata
Útulků pro opuštěná a odchycená zvířata je po celé republice mnoho. Každý z nich má internetové stránky, kde najdete potřebné kontaktní údaje. Jeden z největších je útulek v Praze Troji. Byl založen v roce 1992. V tomto roce byl přestěhován ze Sobína právě do Troji. Od roku 1993 přechází pod městskou policii hlavního města Prahy. V tomto roce byla zvýšena jeho kapacita a zavedena evidence zvířat. V roce 1995 začíná postupná stavba pražského útulku a počet míst se zvyšuje na 120. V roce 2000 pokračovala ještě neskončená rekonstrukce. Bylo totiž potřeba splňovat přísné hygienické a veterinární předpisy České republiky.
V roce 2001 otevřel útulek nové prostory. V roce 2002 byl útulek poškozen rozsáhlými povodněmi. Byly poškozeny zvířecí pavilony i zázemí pracovníků útulku. Od roku 2005 se útulek začíná starat o veterinární asanaci zvířat, které uhynuly na území hlavního města Prahy. V roce 2006 byla založena stálá expozice, ve které si návštěvníci mohou prohlédnou historii útulku. V budově útulku byla také v tomto roce založena kynologická poradna. Společně s poradnou vznikla výcviková škola pro psy. Tyto služby jsou zajišťovány psovody z pražské městské policie.
Dále v roce 2007 byla dokončena další část plánované rekonstrukce útulku. V roce 2007 vzniká také v rámci trojského útulku „Zoo koutek“. Tento je určen pouze dočasně pro domácí zvířata nalezená na území města.
Liga na ochranu zvířat
Liga na ochranu zvířat byla založena 29.61990 akademickou malířkou paní Matyldou Dorazilovou v Praze. Jde o občanské sdružení. Základní cíl ligy na ochranu zvířat, jak již vypovídá sám název je chránit a pomáhat zvířatům. Pomoc se vztahuje na zvířata v tísni, opuštěná zvířata, týraná a jinak trpící zvířata. To jak moc může liga zvířatům pomáhat závisí na množství finančních prostředků, které liga dostane od svých partnerů a sponsorů. Činnost je uskutečňována činy, které pomáhají jednotlivým zvířatům a nebo celým skupinám jednotlivých druhů. Liga se zabývá osvětou zvířecích problémů a provozuje řadu útulků a azylů pro zvířata.
Liga má působnost na celém území České republiky a je zároveň největší organizací svého druhu u nás. Liga získává finanční prostředky na svoji činnost z darů fyzických a právnických osob a také aukcemi uměleckých děl. Liga na ochranu zvířat má místní organizace, kterých je v současné době třináct. Jsou v Brně, Olomouci, Bzenci, Jaroměři, Frýdlantu, Táboře, Přerově, Kutné Hoře, Břeclavi, Liberci, Jablonci nad Nisou, Plzni a v Třebíči. Jednotlivé pobočky pečují vždy o nějaká zvířata.
Především je péče věnována psům a kočkám, ale také i zvířatům, které se narodily v divoké přírodě. Pokud chcete také pomoci finančním a nebo jiným darem, kontakty na jednotlivé pobočky najdete na oficiálních webových stránkách, společně se všemi potřebnými informacemi.
Komentáře